Rozdíl mezi potkanem a krysou

Z Rozdíly.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
(Potkani)
(vycisteni)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 1: Řádka 1:
-
== Potkani ==   JSOU TO IDIOTI A KOKOTI
+
== Potkani ==
-
 
-
Píčovina
 
Potkan patří do rodu Rattus (krysy), předchůdci všech našich potkanů jsou divocí potkani ( Rattus norvegicus ) žijící původně v Asii. První potkani byli v Evropě pozorováni v roce 1728 , do té doby u nás žila krysa obecná ( Rattus rattus ). Ta však nebyla natolik přizpůsobivá a tak ji potkan vytlačil z jejího životního prostředí. Docházelo ke zvýšení výskytu a lidé se začali bránit. Nebyl po ruce jed na hlodavce a tak se šlechtila speciální plemena psů. Psi byli cvičeni usmrtit potkana jediným kousnutím, stačil krůček k tomu aby si lidé chtěli své psy porovnat, popřípadě zpeněžit. Vznikly tzv. pity, jámy s tribunou okolo, úkolem psů bylo zabít co nejvíce potkanů. Pity přežily dodnes, jen v něm lidi proti sobě poštvou jiná zvířata. Sazky a krev zůstávají taky. K tomuto sportu bylo nutné mít dostatečný přísun potkanů a tak vzniklo nové povolání - krysař. Dva z nich, Jimmy Shaw a Jack Black začali cíleně chovat odlišné kusy, vznikl tak první chovatelský záměr. Vznikli tak potkani bílí, strakatí a další varianty. O ty měli zájem jak vědci, tak lidi toužící po raritě.Od roku 1901 byli připuštěni na výstavy, velká zastánkyně potkanů coby domácích mazlíčků byla Angličanka Douglasová. Po její smrti v roce 1921 jejich popularita poklesla, na výsluní se dostali opět na konci 70. let 20. století a stále roste. V laboratořích se na potkanech dodnes testuje spousta nemocí, zejména rakovina, slouží i pro testy různých přípravků, kosmetiky, léků... Někdy je cílem výzkumu sociální struktura a chování potkanů ve skupině. Postupem let se v laboratořích odstranily některé původní vlastnosti, hlavně agresivita. Bohužel se za to platí obrovská daň, většina potkanů zemře na rakovinu, mají alergii a oslabenou imunitu. Zajímalo by mě, jestli někde stojí pomník pro laboratorní zvířata za to co si pro nás vytrpěli a kolik našich životů zachránili. Je jasné, že se domácí potkan zcela liší od svého divoce žijícího příbuzného a nemůže s ním být srovnáván.
Potkan patří do rodu Rattus (krysy), předchůdci všech našich potkanů jsou divocí potkani ( Rattus norvegicus ) žijící původně v Asii. První potkani byli v Evropě pozorováni v roce 1728 , do té doby u nás žila krysa obecná ( Rattus rattus ). Ta však nebyla natolik přizpůsobivá a tak ji potkan vytlačil z jejího životního prostředí. Docházelo ke zvýšení výskytu a lidé se začali bránit. Nebyl po ruce jed na hlodavce a tak se šlechtila speciální plemena psů. Psi byli cvičeni usmrtit potkana jediným kousnutím, stačil krůček k tomu aby si lidé chtěli své psy porovnat, popřípadě zpeněžit. Vznikly tzv. pity, jámy s tribunou okolo, úkolem psů bylo zabít co nejvíce potkanů. Pity přežily dodnes, jen v něm lidi proti sobě poštvou jiná zvířata. Sazky a krev zůstávají taky. K tomuto sportu bylo nutné mít dostatečný přísun potkanů a tak vzniklo nové povolání - krysař. Dva z nich, Jimmy Shaw a Jack Black začali cíleně chovat odlišné kusy, vznikl tak první chovatelský záměr. Vznikli tak potkani bílí, strakatí a další varianty. O ty měli zájem jak vědci, tak lidi toužící po raritě.Od roku 1901 byli připuštěni na výstavy, velká zastánkyně potkanů coby domácích mazlíčků byla Angličanka Douglasová. Po její smrti v roce 1921 jejich popularita poklesla, na výsluní se dostali opět na konci 70. let 20. století a stále roste. V laboratořích se na potkanech dodnes testuje spousta nemocí, zejména rakovina, slouží i pro testy různých přípravků, kosmetiky, léků... Někdy je cílem výzkumu sociální struktura a chování potkanů ve skupině. Postupem let se v laboratořích odstranily některé původní vlastnosti, hlavně agresivita. Bohužel se za to platí obrovská daň, většina potkanů zemře na rakovinu, mají alergii a oslabenou imunitu. Zajímalo by mě, jestli někde stojí pomník pro laboratorní zvířata za to co si pro nás vytrpěli a kolik našich životů zachránili. Je jasné, že se domácí potkan zcela liší od svého divoce žijícího příbuzného a nemůže s ním být srovnáván.
-
 
-
== Tabulka rozdílů ==
 
-
 
 
-
 
-
<table style="text-align: left; width: 100%;" border="1"
 
-
cellpadding="2" cellspacing="2">
 
-
    <tr>
 
-
      <td colspan="2" rowspan="1">Vlastnost nebo
 
-
znak</td>
 
-
      <td>Potkan</td>
 
-
      <td>Krysa obecná</td>
 
-
    </tr>
 
-
    <tr>
 
-
      <td colspan="1" rowspan="2">tělo</td>
 
-
      <td>hmotnost</td>
 
-
      <td>150 - 500 g</td>
 
-
      <td>135 - 256 g</td>
 
-
    </tr>
 
-
    <tr>
 
-
      <td>délka těla</td>
 
-
      <td>160 - 270 mm</td>
 
-
      <td>150 - 235 mm</td>
 
-
    </tr>
 
-
    <tr>
 
-
      <td colspan="1" rowspan="3">ocas</td>
 
-
      <td>délka</td>
 
-
      <td>130 - 230 mm (kratší než tělo)</td>
 
-
      <td>186 - 252 mm (delší než tělo)</td>
 
-
    </tr>
 
-
    <tr>
 
-
      <td>počet kroužků</td>
 
-
      <td>160 - 205</td>
 
-
      <td>220 - 290</td>
 
-
    </tr>
 
-
    <tr>
 
-
      <td>průměr</td>
 
-
      <td>u kořene zesílený</td>
 
-
      <td>u kořene není zesílený</td>
 
-
    </tr>
 
-
    <tr>
 
-
      <td colspan="1" rowspan="2">zbarvení</td>
 
-
      <td>hřbet</td>
 
-
      <td>hnědošedá až hnědá</td>
 
-
      <td>černá, tmavě hnědá </td>
 
-
    </tr>
 
-
    <tr>
 
-
      <td>břicho</td>
 
-
      <td>šedá až žlutošedá</td>
 
-
      <td>šedá, šedohnědá, hnědá</td>
 
-
    </tr>
 
-
    <tr>
 
-
      <td colspan="2" rowspan="1">lebka</td>
 
-
      <td>39,8 - 54,2 mm</td>
 
-
      <td>35,5 - 46,2 mm</td>
 
-
    </tr>
 
-
    <tr>
 
-
      <td colspan="2" rowspan="1">čenich</td>
 
-
      <td>tupý</td>
 
-
      <td>špičatý</td>
 
-
    </tr>
 
-
    <tr>
 
-
      <td colspan="2" rowspan="1">ušní boltec</td>
 
-
      <td>18 - 22 mm<br>
 
-
při přehnutí dopředu dosahuje maximálně k vnějšímu očnímu koutku</td>
 
-
      <td>22 - 26,5 mm<br>
 
-
při přehnutí dopředu překrývá minimálně polovinu oka</td>
 
-
    </tr>
 
-
    <tr>
 
-
      <td colspan="2" rowspan="1">zadní stopa</td>
 
-
      <td>3 - 4,5 x 2,5 - 3 cm</td>
 
-
      <td>2 - 3 x 2 - 2,5 cm</td>
 
-
    </tr>
 
-
    <tr>
 
-
      <td colspan="2" rowspan="1">březost</td>
 
-
      <td>22 - 24 dní</td>
 
-
      <td>21 - 33 dnů</td>
 
-
    </tr>
 
-
    <tr>
 
-
      <td colspan="2" rowspan="1">počet vrhů</td>
 
-
      <td>3 - 5 za rok</td>
 
-
      <td>max. 5 za život</td>
 
-
    </tr>
 
-
    <tr>
 
-
      <td colspan="2" rowspan="1">množství mláďat
 
-
ve vrhu</td>
 
-
      <td>dle kondice matky</td>
 
-
      <td>dle početnosti populace</td>
 
-
    </tr>
 
-
    <tr>
 
-
      <td colspan="2" rowspan="1">kolonie</td>
 
-
      <td>stovky jedinců</td>
 
-
      <td>20 - 60 jedinců</td>
 
-
    </tr>
 
-
    <tr>
 
-
      <td colspan="2" rowspan="1">původ</td>
 
-
      <td>Východní Asie</td>
 
-
      <td>Jižní Asie</td>
 
-
    </tr>
 
-
    <tr>
 
-
      <td colspan="2" rowspan="1">doba pobytu v
 
-
Evropě</td>
 
-
      <td></td>
 
-
      <td>2 000 - 3 000 let</td>
 
-
    </tr>
 
-
    <tr>
 
-
      <td colspan="2" rowspan="1">oblíbené
 
-
stanoviště</td>
 
-
      <td>vlhká přízemní nebo podzemní místa</td>
 
-
      <td>suchá vyvýšená místa</td>
 
-
    </tr>
 
-
    <tr>
 
-
      <td colspan="2" rowspan="1">výskyt v rámci ČR</td>
 
-
      <td>celá republika</td>
 
-
      <td>Západní Čechy, okolí Labe, Ohře</td>
 
-
    </tr>
 
-
    <tr>
 
-
      <td colspan="2" rowspan="1">nory</td>
 
-
      <td>hrabe</td>
 
-
      <td>nehrabe</td>
 
-
    </tr>
 
-
</table>
 
-
 
-
 
-
zdroj a dalsi info:
 
-
[http://potkan.attilien.cz/index.php?mode=udaje/zakladniudaje.html potkan.jinak]
 
-
[http://bebecha.wz.cz/prvni.htm Bebecha]
 

Aktuální verze z 23. 1. 2018, 13:10

[editovat] Potkani

Potkan patří do rodu Rattus (krysy), předchůdci všech našich potkanů jsou divocí potkani ( Rattus norvegicus ) žijící původně v Asii. První potkani byli v Evropě pozorováni v roce 1728 , do té doby u nás žila krysa obecná ( Rattus rattus ). Ta však nebyla natolik přizpůsobivá a tak ji potkan vytlačil z jejího životního prostředí. Docházelo ke zvýšení výskytu a lidé se začali bránit. Nebyl po ruce jed na hlodavce a tak se šlechtila speciální plemena psů. Psi byli cvičeni usmrtit potkana jediným kousnutím, stačil krůček k tomu aby si lidé chtěli své psy porovnat, popřípadě zpeněžit. Vznikly tzv. pity, jámy s tribunou okolo, úkolem psů bylo zabít co nejvíce potkanů. Pity přežily dodnes, jen v něm lidi proti sobě poštvou jiná zvířata. Sazky a krev zůstávají taky. K tomuto sportu bylo nutné mít dostatečný přísun potkanů a tak vzniklo nové povolání - krysař. Dva z nich, Jimmy Shaw a Jack Black začali cíleně chovat odlišné kusy, vznikl tak první chovatelský záměr. Vznikli tak potkani bílí, strakatí a další varianty. O ty měli zájem jak vědci, tak lidi toužící po raritě.Od roku 1901 byli připuštěni na výstavy, velká zastánkyně potkanů coby domácích mazlíčků byla Angličanka Douglasová. Po její smrti v roce 1921 jejich popularita poklesla, na výsluní se dostali opět na konci 70. let 20. století a stále roste. V laboratořích se na potkanech dodnes testuje spousta nemocí, zejména rakovina, slouží i pro testy různých přípravků, kosmetiky, léků... Někdy je cílem výzkumu sociální struktura a chování potkanů ve skupině. Postupem let se v laboratořích odstranily některé původní vlastnosti, hlavně agresivita. Bohužel se za to platí obrovská daň, většina potkanů zemře na rakovinu, mají alergii a oslabenou imunitu. Zajímalo by mě, jestli někde stojí pomník pro laboratorní zvířata za to co si pro nás vytrpěli a kolik našich životů zachránili. Je jasné, že se domácí potkan zcela liší od svého divoce žijícího příbuzného a nemůže s ním být srovnáván.