Hru poker online si můžeš zahrát kdykoliv si vzpomeneš, stačí jen navštívit naše stránky.
Rozdíl mezi potkanem a krysou
Z Rozdíly.cz
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | |||
| - | |||
| - | + | == Potkan == | |
| + | |||
| + | Potkan patří do třídy savců, řádu hlodavců, čeledi myšovitých, jeho rod je Rattus, druh Rattus Norvegicus. | ||
Potkan | Potkan | ||
| Řádka 8: | Řádka 8: | ||
Délka těla: 21-28 cm, délka ocasu: 17-23 cm. Ocas má 160-200 šupinatých kroužků. Délka březosti je asi 24 dnů, ve vrhu je 7-9 mláďat, u doma chovaných jedinců i více, hmotnost novorozenců je 4,5 - 6 gramů. Otevírají oči mezi 13. až 15.dnem, ve třech týdnech přestávají sát. Mohou se dožít až 4 let, umírají zpravidla mnohem dříve, kolem druhého roku života. Pohlavně dospělí jsou již po dvou měsících, do chovu se zařazují ve 3. až 4. měsíci. Ve vyšším věku se porod může stát riskantní záležitostí z důvodu zúžení pánve. | Délka těla: 21-28 cm, délka ocasu: 17-23 cm. Ocas má 160-200 šupinatých kroužků. Délka březosti je asi 24 dnů, ve vrhu je 7-9 mláďat, u doma chovaných jedinců i více, hmotnost novorozenců je 4,5 - 6 gramů. Otevírají oči mezi 13. až 15.dnem, ve třech týdnech přestávají sát. Mohou se dožít až 4 let, umírají zpravidla mnohem dříve, kolem druhého roku života. Pohlavně dospělí jsou již po dvou měsících, do chovu se zařazují ve 3. až 4. měsíci. Ve vyšším věku se porod může stát riskantní záležitostí z důvodu zúžení pánve. | ||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | se v našich zemích vyskytuje zřídka, pochází z Indie. Jedná se o býložravce, který dává přednost suchým a teplým místům jako jsou sýpky a sklady. Žije v méně početných skupinách čítající kolem 50 jedinců. Velmi dobře šplhá, taky dobře skáče. Původně žila na stromech. | + | == Krysa == |
| + | |||
| + | |||
| + | Krysa černá (Rattus rattus) se v našich zemích vyskytuje zřídka, pochází z Indie. Jedná se o býložravce, který dává přednost suchým a teplým místům jako jsou sýpky a sklady. Žije v méně početných skupinách čítající kolem 50 jedinců. Velmi dobře šplhá, taky dobře skáče. Původně žila na stromech. | ||
Je drobnější než potkan, váží asi 250 gramů, její ocas je delší než tělo, u kořene se nerozšiřuje. Má špičatější čumák a delší, dopředu nahnuté neosrstěné uši a v poměru k tělu velké oči. V České republice se vyskytuje v Západních Čechách, v povodí Labe a Ohře. | Je drobnější než potkan, váží asi 250 gramů, její ocas je delší než tělo, u kořene se nerozšiřuje. Má špičatější čumák a delší, dopředu nahnuté neosrstěné uši a v poměru k tělu velké oči. V České republice se vyskytuje v Západních Čechách, v povodí Labe a Ohře. | ||
Délka těla: 16-25 cm, délka ocasu: 18-25 cm. Ocas má 200-260 šupinatých kroužků. Březost trvá asi 21-23 dní, vrh 5-7 mláďat. Mláďata otevírají oči patnáctý den od narození. Mají omezený počet vrhů - maximálně 5 za život. | Délka těla: 16-25 cm, délka ocasu: 18-25 cm. Ocas má 200-260 šupinatých kroužků. Březost trvá asi 21-23 dní, vrh 5-7 mláďat. Mláďata otevírají oči patnáctý den od narození. Mají omezený počet vrhů - maximálně 5 za život. | ||
| Řádka 19: | Řádka 18: | ||
Potkan patří do rodu Rattus (krysy), předchůdci všech našich potkanů jsou divocí potkani ( Rattus norvegicus ) žijící původně v Asii. První potkani byli v Evropě pozorováni v roce 1728 , do té doby u nás žila krysa obecná ( Rattus rattus ). Ta však nebyla natolik přizpůsobivá a tak ji potkan vytlačil z jejího životního prostředí. Docházelo ke zvýšení výskytu a lidé se začali bránit. Nebyl po ruce jed na hlodavce a tak se šlechtila speciální plemena psů. Psi byli cvičeni usmrtit potkana jediným kousnutím, stačil krůček k tomu aby si lidé chtěli své psy porovnat, popřípadě zpeněžit. Vznikly tzv. pity, jámy s tribunou okolo, úkolem psů bylo zabít co nejvíce potkanů. Pity přežily dodnes, jen v něm lidi proti sobě poštvou jiná zvířata. Sazky a krev zůstávají taky. K tomuto sportu bylo nutné mít dostatečný přísun potkanů a tak vzniklo nové povolání - krysař. Dva z nich, Jimmy Shaw a Jack Black začali cíleně chovat odlišné kusy, vznikl tak první chovatelský záměr. Vznikli tak potkani bílí, strakatí a další varianty. O ty měli zájem jak vědci, tak lidi toužící po raritě.Od roku 1901 byli připuštěni na výstavy, velká zastánkyně potkanů coby domácích mazlíčků byla Angličanka Douglasová. Po její smrti v roce 1921 jejich popularita poklesla, na výsluní se dostali opět na konci 70. let 20. století a stále roste. V laboratořích se na potkanech dodnes testuje spousta nemocí, zejména rakovina, slouží i pro testy různých přípravků, kosmetiky, léků... Někdy je cílem výzkumu sociální struktura a chování potkanů ve skupině. Postupem let se v laboratořích odstranily některé původní vlastnosti, hlavně agresivita. Bohužel se za to platí obrovská daň, většina potkanů zemře na rakovinu, mají alergii a oslabenou imunitu. Zajímalo by mě, jestli někde stojí pomník pro laboratorní zvířata za to co si pro nás vytrpěli a kolik našich životů zachránili. Je jasné, že se domácí potkan zcela liší od svého divoce žijícího příbuzného a nemůže s ním být srovnáván. | Potkan patří do rodu Rattus (krysy), předchůdci všech našich potkanů jsou divocí potkani ( Rattus norvegicus ) žijící původně v Asii. První potkani byli v Evropě pozorováni v roce 1728 , do té doby u nás žila krysa obecná ( Rattus rattus ). Ta však nebyla natolik přizpůsobivá a tak ji potkan vytlačil z jejího životního prostředí. Docházelo ke zvýšení výskytu a lidé se začali bránit. Nebyl po ruce jed na hlodavce a tak se šlechtila speciální plemena psů. Psi byli cvičeni usmrtit potkana jediným kousnutím, stačil krůček k tomu aby si lidé chtěli své psy porovnat, popřípadě zpeněžit. Vznikly tzv. pity, jámy s tribunou okolo, úkolem psů bylo zabít co nejvíce potkanů. Pity přežily dodnes, jen v něm lidi proti sobě poštvou jiná zvířata. Sazky a krev zůstávají taky. K tomuto sportu bylo nutné mít dostatečný přísun potkanů a tak vzniklo nové povolání - krysař. Dva z nich, Jimmy Shaw a Jack Black začali cíleně chovat odlišné kusy, vznikl tak první chovatelský záměr. Vznikli tak potkani bílí, strakatí a další varianty. O ty měli zájem jak vědci, tak lidi toužící po raritě.Od roku 1901 byli připuštěni na výstavy, velká zastánkyně potkanů coby domácích mazlíčků byla Angličanka Douglasová. Po její smrti v roce 1921 jejich popularita poklesla, na výsluní se dostali opět na konci 70. let 20. století a stále roste. V laboratořích se na potkanech dodnes testuje spousta nemocí, zejména rakovina, slouží i pro testy různých přípravků, kosmetiky, léků... Někdy je cílem výzkumu sociální struktura a chování potkanů ve skupině. Postupem let se v laboratořích odstranily některé původní vlastnosti, hlavně agresivita. Bohužel se za to platí obrovská daň, většina potkanů zemře na rakovinu, mají alergii a oslabenou imunitu. Zajímalo by mě, jestli někde stojí pomník pro laboratorní zvířata za to co si pro nás vytrpěli a kolik našich životů zachránili. Je jasné, že se domácí potkan zcela liší od svého divoce žijícího příbuzného a nemůže s ním být srovnáván. | ||
| + | |||
| + | |||
| + | == Tabulka rozdílů == | ||
| + | |||
[[Soubor:krysa-potkan.jpg]] | [[Soubor:krysa-potkan.jpg]] | ||
Verze z 2. 12. 2009, 18:16
Potkan
Potkan patří do třídy savců, řádu hlodavců, čeledi myšovitých, jeho rod je Rattus, druh Rattus Norvegicus. Potkan
Rattus norvegicus neboli severská krysa. Pochází z bažinatých oblastí východní Asie a do našich zemí se rozšířil v průběhu 18. století vodní dopravou, vytlačil tím krysu. Vyhledává spíše temná místa jako jsou sklepy a kanalizace, vlhku se nevyhýbá, umí dobře plavat. Divoký potkan dosahuje hmotnosti až 500 gramů, laboratorní potkani chovaní v zajetí i více. Jeho ocas je kratší než tělo, u kořene rozšířený. Uši jsou osrstěné. V České republice je rozšířen po celém území. Délka těla: 21-28 cm, délka ocasu: 17-23 cm. Ocas má 160-200 šupinatých kroužků. Délka březosti je asi 24 dnů, ve vrhu je 7-9 mláďat, u doma chovaných jedinců i více, hmotnost novorozenců je 4,5 - 6 gramů. Otevírají oči mezi 13. až 15.dnem, ve třech týdnech přestávají sát. Mohou se dožít až 4 let, umírají zpravidla mnohem dříve, kolem druhého roku života. Pohlavně dospělí jsou již po dvou měsících, do chovu se zařazují ve 3. až 4. měsíci. Ve vyšším věku se porod může stát riskantní záležitostí z důvodu zúžení pánve.
Krysa
Krysa černá (Rattus rattus) se v našich zemích vyskytuje zřídka, pochází z Indie. Jedná se o býložravce, který dává přednost suchým a teplým místům jako jsou sýpky a sklady. Žije v méně početných skupinách čítající kolem 50 jedinců. Velmi dobře šplhá, taky dobře skáče. Původně žila na stromech. Je drobnější než potkan, váží asi 250 gramů, její ocas je delší než tělo, u kořene se nerozšiřuje. Má špičatější čumák a delší, dopředu nahnuté neosrstěné uši a v poměru k tělu velké oči. V České republice se vyskytuje v Západních Čechách, v povodí Labe a Ohře. Délka těla: 16-25 cm, délka ocasu: 18-25 cm. Ocas má 200-260 šupinatých kroužků. Březost trvá asi 21-23 dní, vrh 5-7 mláďat. Mláďata otevírají oči patnáctý den od narození. Mají omezený počet vrhů - maximálně 5 za život.
Potkan patří do rodu Rattus (krysy), předchůdci všech našich potkanů jsou divocí potkani ( Rattus norvegicus ) žijící původně v Asii. První potkani byli v Evropě pozorováni v roce 1728 , do té doby u nás žila krysa obecná ( Rattus rattus ). Ta však nebyla natolik přizpůsobivá a tak ji potkan vytlačil z jejího životního prostředí. Docházelo ke zvýšení výskytu a lidé se začali bránit. Nebyl po ruce jed na hlodavce a tak se šlechtila speciální plemena psů. Psi byli cvičeni usmrtit potkana jediným kousnutím, stačil krůček k tomu aby si lidé chtěli své psy porovnat, popřípadě zpeněžit. Vznikly tzv. pity, jámy s tribunou okolo, úkolem psů bylo zabít co nejvíce potkanů. Pity přežily dodnes, jen v něm lidi proti sobě poštvou jiná zvířata. Sazky a krev zůstávají taky. K tomuto sportu bylo nutné mít dostatečný přísun potkanů a tak vzniklo nové povolání - krysař. Dva z nich, Jimmy Shaw a Jack Black začali cíleně chovat odlišné kusy, vznikl tak první chovatelský záměr. Vznikli tak potkani bílí, strakatí a další varianty. O ty měli zájem jak vědci, tak lidi toužící po raritě.Od roku 1901 byli připuštěni na výstavy, velká zastánkyně potkanů coby domácích mazlíčků byla Angličanka Douglasová. Po její smrti v roce 1921 jejich popularita poklesla, na výsluní se dostali opět na konci 70. let 20. století a stále roste. V laboratořích se na potkanech dodnes testuje spousta nemocí, zejména rakovina, slouží i pro testy různých přípravků, kosmetiky, léků... Někdy je cílem výzkumu sociální struktura a chování potkanů ve skupině. Postupem let se v laboratořích odstranily některé původní vlastnosti, hlavně agresivita. Bohužel se za to platí obrovská daň, většina potkanů zemře na rakovinu, mají alergii a oslabenou imunitu. Zajímalo by mě, jestli někde stojí pomník pro laboratorní zvířata za to co si pro nás vytrpěli a kolik našich životů zachránili. Je jasné, že se domácí potkan zcela liší od svého divoce žijícího příbuzného a nemůže s ním být srovnáván.
Tabulka rozdílů
zdroj a dalsi info: potkan.jinak Bebecha
