Editace stránky Rozdíl mezi potkanem a krysou
Z Rozdíly.cz
Varování: Nejste přihlášen(a). Vaše IP adresa bude zveřejněna v historii této stránky.
Editace může být zrušena. Zkontrolujte a pak potvrďte změny zobrazené níže.
Aktuální verze | Váš text | ||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
- | == | + | == Krysa == |
+ | |||
+ | [[Soubor:Krysa.jpg|thumb|Krysa]] | ||
+ | |||
+ | Krysa černá (Rattus rattus) se v našich zemích vyskytuje zřídka, pochází z Indie. Jedná se o býložravce, který dává přednost suchým a teplým místům jako jsou sýpky a sklady. Žije v méně početných skupinách čítající kolem 50 jedinců. Velmi dobře šplhá, taky dobře skáče. Původně žila na stromech. | ||
+ | Je drobnější než potkan, váží asi 250 gramů, její ocas je delší než tělo, u kořene se nerozšiřuje. Má špičatější čumák a delší, dopředu nahnuté neosrstěné uši a v poměru k tělu velké oči. V České republice se vyskytuje v Západních Čechách, v povodí Labe a Ohře. | ||
+ | Délka těla: 16-25 cm, délka ocasu: 18-25 cm. Ocas má 200-260 šupinatých kroužků. Březost trvá asi 21-23 dní, vrh 5-7 mláďat. Mláďata otevírají oči patnáctý den od narození. Mají omezený počet vrhů - maximálně 5 za život. | ||
+ | |||
+ | == Potkan == | ||
Potkan patří do rodu Rattus (krysy), předchůdci všech našich potkanů jsou divocí potkani ( Rattus norvegicus ) žijící původně v Asii. První potkani byli v Evropě pozorováni v roce 1728 , do té doby u nás žila krysa obecná ( Rattus rattus ). Ta však nebyla natolik přizpůsobivá a tak ji potkan vytlačil z jejího životního prostředí. Docházelo ke zvýšení výskytu a lidé se začali bránit. Nebyl po ruce jed na hlodavce a tak se šlechtila speciální plemena psů. Psi byli cvičeni usmrtit potkana jediným kousnutím, stačil krůček k tomu aby si lidé chtěli své psy porovnat, popřípadě zpeněžit. Vznikly tzv. pity, jámy s tribunou okolo, úkolem psů bylo zabít co nejvíce potkanů. Pity přežily dodnes, jen v něm lidi proti sobě poštvou jiná zvířata. Sazky a krev zůstávají taky. K tomuto sportu bylo nutné mít dostatečný přísun potkanů a tak vzniklo nové povolání - krysař. Dva z nich, Jimmy Shaw a Jack Black začali cíleně chovat odlišné kusy, vznikl tak první chovatelský záměr. Vznikli tak potkani bílí, strakatí a další varianty. O ty měli zájem jak vědci, tak lidi toužící po raritě.Od roku 1901 byli připuštěni na výstavy, velká zastánkyně potkanů coby domácích mazlíčků byla Angličanka Douglasová. Po její smrti v roce 1921 jejich popularita poklesla, na výsluní se dostali opět na konci 70. let 20. století a stále roste. V laboratořích se na potkanech dodnes testuje spousta nemocí, zejména rakovina, slouží i pro testy různých přípravků, kosmetiky, léků... Někdy je cílem výzkumu sociální struktura a chování potkanů ve skupině. Postupem let se v laboratořích odstranily některé původní vlastnosti, hlavně agresivita. Bohužel se za to platí obrovská daň, většina potkanů zemře na rakovinu, mají alergii a oslabenou imunitu. Zajímalo by mě, jestli někde stojí pomník pro laboratorní zvířata za to co si pro nás vytrpěli a kolik našich životů zachránili. Je jasné, že se domácí potkan zcela liší od svého divoce žijícího příbuzného a nemůže s ním být srovnáván. | Potkan patří do rodu Rattus (krysy), předchůdci všech našich potkanů jsou divocí potkani ( Rattus norvegicus ) žijící původně v Asii. První potkani byli v Evropě pozorováni v roce 1728 , do té doby u nás žila krysa obecná ( Rattus rattus ). Ta však nebyla natolik přizpůsobivá a tak ji potkan vytlačil z jejího životního prostředí. Docházelo ke zvýšení výskytu a lidé se začali bránit. Nebyl po ruce jed na hlodavce a tak se šlechtila speciální plemena psů. Psi byli cvičeni usmrtit potkana jediným kousnutím, stačil krůček k tomu aby si lidé chtěli své psy porovnat, popřípadě zpeněžit. Vznikly tzv. pity, jámy s tribunou okolo, úkolem psů bylo zabít co nejvíce potkanů. Pity přežily dodnes, jen v něm lidi proti sobě poštvou jiná zvířata. Sazky a krev zůstávají taky. K tomuto sportu bylo nutné mít dostatečný přísun potkanů a tak vzniklo nové povolání - krysař. Dva z nich, Jimmy Shaw a Jack Black začali cíleně chovat odlišné kusy, vznikl tak první chovatelský záměr. Vznikli tak potkani bílí, strakatí a další varianty. O ty měli zájem jak vědci, tak lidi toužící po raritě.Od roku 1901 byli připuštěni na výstavy, velká zastánkyně potkanů coby domácích mazlíčků byla Angličanka Douglasová. Po její smrti v roce 1921 jejich popularita poklesla, na výsluní se dostali opět na konci 70. let 20. století a stále roste. V laboratořích se na potkanech dodnes testuje spousta nemocí, zejména rakovina, slouží i pro testy různých přípravků, kosmetiky, léků... Někdy je cílem výzkumu sociální struktura a chování potkanů ve skupině. Postupem let se v laboratořích odstranily některé původní vlastnosti, hlavně agresivita. Bohužel se za to platí obrovská daň, většina potkanů zemře na rakovinu, mají alergii a oslabenou imunitu. Zajímalo by mě, jestli někde stojí pomník pro laboratorní zvířata za to co si pro nás vytrpěli a kolik našich životů zachránili. Je jasné, že se domácí potkan zcela liší od svého divoce žijícího příbuzného a nemůže s ním být srovnáván. | ||
+ | |||
+ | |||
+ | |||
+ | == Tabulka rozdílů == | ||
+ | |||
+ | |||
+ | <table style="text-align: left; width: 100%;" border="1" | ||
+ | cellpadding="2" cellspacing="2"> | ||
+ | <tr> | ||
+ | <td colspan="2" rowspan="1">Vlastnost nebo | ||
+ | znak</td> | ||
+ | <td>Potkan</td> | ||
+ | <td>Krysa obecná</td> | ||
+ | </tr> | ||
+ | <tr> | ||
+ | <td colspan="1" rowspan="2">tělo</td> | ||
+ | <td>hmotnost</td> | ||
+ | <td>150 - 500 g</td> | ||
+ | <td>135 - 256 g</td> | ||
+ | </tr> | ||
+ | <tr> | ||
+ | <td>délka těla</td> | ||
+ | <td>160 - 270 mm</td> | ||
+ | <td>150 - 235 mm</td> | ||
+ | </tr> | ||
+ | <tr> | ||
+ | <td colspan="1" rowspan="3">ocas</td> | ||
+ | <td>délka</td> | ||
+ | <td>130 - 230 mm (kratší než tělo)</td> | ||
+ | <td>186 - 252 mm (delší než tělo)</td> | ||
+ | </tr> | ||
+ | <tr> | ||
+ | <td>počet kroužků</td> | ||
+ | <td>160 - 205</td> | ||
+ | <td>220 - 290</td> | ||
+ | </tr> | ||
+ | <tr> | ||
+ | <td>průměr</td> | ||
+ | <td>u kořene zesílený</td> | ||
+ | <td>u kořene není zesílený</td> | ||
+ | </tr> | ||
+ | <tr> | ||
+ | <td colspan="1" rowspan="2">zbarvení</td> | ||
+ | <td>hřbet</td> | ||
+ | <td>hnědošedá až hnědá</td> | ||
+ | <td>černá, tmavě hnědá </td> | ||
+ | </tr> | ||
+ | <tr> | ||
+ | <td>břicho</td> | ||
+ | <td>šedá až žlutošedá</td> | ||
+ | <td>šedá, šedohnědá, hnědá</td> | ||
+ | </tr> | ||
+ | <tr> | ||
+ | <td colspan="2" rowspan="1">lebka</td> | ||
+ | <td>39,8 - 54,2 mm</td> | ||
+ | <td>35,5 - 46,2 mm</td> | ||
+ | </tr> | ||
+ | <tr> | ||
+ | <td colspan="2" rowspan="1">čenich</td> | ||
+ | <td>tupý</td> | ||
+ | <td>špičatý</td> | ||
+ | </tr> | ||
+ | <tr> | ||
+ | <td colspan="2" rowspan="1">ušní boltec</td> | ||
+ | <td>18 - 22 mm<br> | ||
+ | při přehnutí dopředu dosahuje maximálně k vnějšímu očnímu koutku</td> | ||
+ | <td>22 - 26,5 mm<br> | ||
+ | při přehnutí dopředu překrývá minimálně polovinu oka</td> | ||
+ | </tr> | ||
+ | <tr> | ||
+ | <td colspan="2" rowspan="1">zadní stopa</td> | ||
+ | <td>3 - 4,5 x 2,5 - 3 cm</td> | ||
+ | <td>2 - 3 x 2 - 2,5 cm</td> | ||
+ | </tr> | ||
+ | <tr> | ||
+ | <td colspan="2" rowspan="1">březost</td> | ||
+ | <td>22 - 24 dní</td> | ||
+ | <td>21 - 33 dnů</td> | ||
+ | </tr> | ||
+ | <tr> | ||
+ | <td colspan="2" rowspan="1">počet vrhů</td> | ||
+ | <td>3 - 5 za rok</td> | ||
+ | <td>max. 5 za život</td> | ||
+ | </tr> | ||
+ | <tr> | ||
+ | <td colspan="2" rowspan="1">množství mláďat | ||
+ | ve vrhu</td> | ||
+ | <td>dle kondice matky</td> | ||
+ | <td>dle početnosti populace</td> | ||
+ | </tr> | ||
+ | <tr> | ||
+ | <td colspan="2" rowspan="1">kolonie</td> | ||
+ | <td>stovky jedinců</td> | ||
+ | <td>20 - 60 jedinců</td> | ||
+ | </tr> | ||
+ | <tr> | ||
+ | <td colspan="2" rowspan="1">původ</td> | ||
+ | <td>Východní Asie</td> | ||
+ | <td>Jižní Asie</td> | ||
+ | </tr> | ||
+ | <tr> | ||
+ | <td colspan="2" rowspan="1">doba pobytu v | ||
+ | Evropě</td> | ||
+ | <td></td> | ||
+ | <td>2 000 - 3 000 let</td> | ||
+ | </tr> | ||
+ | <tr> | ||
+ | <td colspan="2" rowspan="1">oblíbené | ||
+ | stanoviště</td> | ||
+ | <td>vlhká přízemní nebo podzemní místa</td> | ||
+ | <td>suchá vyvýšená místa</td> | ||
+ | </tr> | ||
+ | <tr> | ||
+ | <td colspan="2" rowspan="1">výskyt v rámci ČR</td> | ||
+ | <td>celá republika</td> | ||
+ | <td>Západní Čechy, okolí Labe, Ohře</td> | ||
+ | </tr> | ||
+ | <tr> | ||
+ | <td colspan="2" rowspan="1">nory</td> | ||
+ | <td>hrabe</td> | ||
+ | <td>nehrabe</td> | ||
+ | </tr> | ||
+ | </table> | ||
+ | |||
+ | |||
+ | zdroj a dalsi info: | ||
+ | [http://potkan.attilien.cz/index.php?mode=udaje/zakladniudaje.html potkan.jinak] | ||
+ | [http://bebecha.wz.cz/prvni.htm Bebecha] |