Editace stránky Rozdíl mezi potkanem a krysou

Z Rozdíly.cz

Varování: Nejste přihlášen(a). Vaše IP adresa bude zveřejněna v historii této stránky.
Editace může být zrušena. Zkontrolujte a pak potvrďte změny zobrazené níže.
Aktuální verze Váš text
Řádka 1: Řádka 1:
-
== Potkani ==
+
== Krysa ==
 +
 
 +
[[Soubor:Krysa.jpg|thumb|Krysa]]
 +
 
 +
Krysa černá (Rattus rattus) se v našich zemích vyskytuje zřídka, pochází z Indie. Jedná se o býložravce, který dává přednost suchým a teplým místům jako jsou sýpky a sklady. Žije v méně početných skupinách čítající kolem 50 jedinců. Velmi dobře šplhá, taky dobře skáče. Původně žila na stromech.
 +
Je drobnější než potkan, váží asi 250 gramů, její ocas je delší než tělo, u kořene se nerozšiřuje. Má špičatější čumák a delší, dopředu nahnuté neosrstěné uši a v poměru k tělu velké oči. V České republice se vyskytuje v Západních Čechách, v povodí Labe a Ohře.
 +
Délka těla: 16-25 cm, délka ocasu: 18-25 cm. Ocas má 200-260 šupinatých kroužků. Březost trvá asi 21-23 dní, vrh 5-7 mláďat. Mláďata otevírají oči patnáctý den od narození. Mají omezený počet vrhů - maximálně 5 za život.
 +
 
 +
== Potkan ==
Potkan patří do rodu Rattus (krysy), předchůdci všech našich potkanů jsou divocí potkani ( Rattus norvegicus ) žijící původně v Asii. První potkani byli v Evropě pozorováni v roce 1728 , do té doby u nás žila krysa obecná ( Rattus rattus ). Ta však nebyla natolik přizpůsobivá a tak ji potkan vytlačil z jejího životního prostředí. Docházelo ke zvýšení výskytu a lidé se začali bránit. Nebyl po ruce jed na hlodavce a tak se šlechtila speciální plemena psů. Psi byli cvičeni usmrtit potkana jediným kousnutím, stačil krůček k tomu aby si lidé chtěli své psy porovnat, popřípadě zpeněžit. Vznikly tzv. pity, jámy s tribunou okolo, úkolem psů bylo zabít co nejvíce potkanů. Pity přežily dodnes, jen v něm lidi proti sobě poštvou jiná zvířata. Sazky a krev zůstávají taky. K tomuto sportu bylo nutné mít dostatečný přísun potkanů a tak vzniklo nové povolání - krysař. Dva z nich, Jimmy Shaw a Jack Black začali cíleně chovat odlišné kusy, vznikl tak první chovatelský záměr. Vznikli tak potkani bílí, strakatí a další varianty. O ty měli zájem jak vědci, tak lidi toužící po raritě.Od roku 1901 byli připuštěni na výstavy, velká zastánkyně potkanů coby domácích mazlíčků byla Angličanka Douglasová. Po její smrti v roce 1921 jejich popularita poklesla, na výsluní se dostali opět na konci 70. let 20. století a stále roste. V laboratořích se na potkanech dodnes testuje spousta nemocí, zejména rakovina, slouží i pro testy různých přípravků, kosmetiky, léků... Někdy je cílem výzkumu sociální struktura a chování potkanů ve skupině. Postupem let se v laboratořích odstranily některé původní vlastnosti, hlavně agresivita. Bohužel se za to platí obrovská daň, většina potkanů zemře na rakovinu, mají alergii a oslabenou imunitu. Zajímalo by mě, jestli někde stojí pomník pro laboratorní zvířata za to co si pro nás vytrpěli a kolik našich životů zachránili. Je jasné, že se domácí potkan zcela liší od svého divoce žijícího příbuzného a nemůže s ním být srovnáván.
Potkan patří do rodu Rattus (krysy), předchůdci všech našich potkanů jsou divocí potkani ( Rattus norvegicus ) žijící původně v Asii. První potkani byli v Evropě pozorováni v roce 1728 , do té doby u nás žila krysa obecná ( Rattus rattus ). Ta však nebyla natolik přizpůsobivá a tak ji potkan vytlačil z jejího životního prostředí. Docházelo ke zvýšení výskytu a lidé se začali bránit. Nebyl po ruce jed na hlodavce a tak se šlechtila speciální plemena psů. Psi byli cvičeni usmrtit potkana jediným kousnutím, stačil krůček k tomu aby si lidé chtěli své psy porovnat, popřípadě zpeněžit. Vznikly tzv. pity, jámy s tribunou okolo, úkolem psů bylo zabít co nejvíce potkanů. Pity přežily dodnes, jen v něm lidi proti sobě poštvou jiná zvířata. Sazky a krev zůstávají taky. K tomuto sportu bylo nutné mít dostatečný přísun potkanů a tak vzniklo nové povolání - krysař. Dva z nich, Jimmy Shaw a Jack Black začali cíleně chovat odlišné kusy, vznikl tak první chovatelský záměr. Vznikli tak potkani bílí, strakatí a další varianty. O ty měli zájem jak vědci, tak lidi toužící po raritě.Od roku 1901 byli připuštěni na výstavy, velká zastánkyně potkanů coby domácích mazlíčků byla Angličanka Douglasová. Po její smrti v roce 1921 jejich popularita poklesla, na výsluní se dostali opět na konci 70. let 20. století a stále roste. V laboratořích se na potkanech dodnes testuje spousta nemocí, zejména rakovina, slouží i pro testy různých přípravků, kosmetiky, léků... Někdy je cílem výzkumu sociální struktura a chování potkanů ve skupině. Postupem let se v laboratořích odstranily některé původní vlastnosti, hlavně agresivita. Bohužel se za to platí obrovská daň, většina potkanů zemře na rakovinu, mají alergii a oslabenou imunitu. Zajímalo by mě, jestli někde stojí pomník pro laboratorní zvířata za to co si pro nás vytrpěli a kolik našich životů zachránili. Je jasné, že se domácí potkan zcela liší od svého divoce žijícího příbuzného a nemůže s ním být srovnáván.
 +
 +
 +
 +
== Tabulka rozdílů ==
 +
 
 +
 +
<table style="text-align: left; width: 100%;" border="1"
 +
cellpadding="2" cellspacing="2">
 +
    <tr>
 +
      <td colspan="2" rowspan="1">Vlastnost nebo
 +
znak</td>
 +
      <td>Potkan</td>
 +
      <td>Krysa obecná</td>
 +
    </tr>
 +
    <tr>
 +
      <td colspan="1" rowspan="2">tělo</td>
 +
      <td>hmotnost</td>
 +
      <td>150 - 500 g</td>
 +
      <td>135 - 256 g</td>
 +
    </tr>
 +
    <tr>
 +
      <td>délka těla</td>
 +
      <td>160 - 270 mm</td>
 +
      <td>150 - 235 mm</td>
 +
    </tr>
 +
    <tr>
 +
      <td colspan="1" rowspan="3">ocas</td>
 +
      <td>délka</td>
 +
      <td>130 - 230 mm (kratší než tělo)</td>
 +
      <td>186 - 252 mm (delší než tělo)</td>
 +
    </tr>
 +
    <tr>
 +
      <td>počet kroužků</td>
 +
      <td>160 - 205</td>
 +
      <td>220 - 290</td>
 +
    </tr>
 +
    <tr>
 +
      <td>průměr</td>
 +
      <td>u kořene zesílený</td>
 +
      <td>u kořene není zesílený</td>
 +
    </tr>
 +
    <tr>
 +
      <td colspan="1" rowspan="2">zbarvení</td>
 +
      <td>hřbet</td>
 +
      <td>hnědošedá až hnědá</td>
 +
      <td>černá, tmavě hnědá </td>
 +
    </tr>
 +
    <tr>
 +
      <td>břicho</td>
 +
      <td>šedá až žlutošedá</td>
 +
      <td>šedá, šedohnědá, hnědá</td>
 +
    </tr>
 +
    <tr>
 +
      <td colspan="2" rowspan="1">lebka</td>
 +
      <td>39,8 - 54,2 mm</td>
 +
      <td>35,5 - 46,2 mm</td>
 +
    </tr>
 +
    <tr>
 +
      <td colspan="2" rowspan="1">čenich</td>
 +
      <td>tupý</td>
 +
      <td>špičatý</td>
 +
    </tr>
 +
    <tr>
 +
      <td colspan="2" rowspan="1">ušní boltec</td>
 +
      <td>18 - 22 mm<br>
 +
při přehnutí dopředu dosahuje maximálně k vnějšímu očnímu koutku</td>
 +
      <td>22 - 26,5 mm<br>
 +
při přehnutí dopředu překrývá minimálně polovinu oka</td>
 +
    </tr>
 +
    <tr>
 +
      <td colspan="2" rowspan="1">zadní stopa</td>
 +
      <td>3 - 4,5 x 2,5 - 3 cm</td>
 +
      <td>2 - 3 x 2 - 2,5 cm</td>
 +
    </tr>
 +
    <tr>
 +
      <td colspan="2" rowspan="1">březost</td>
 +
      <td>22 - 24 dní</td>
 +
      <td>21 - 33 dnů</td>
 +
    </tr>
 +
    <tr>
 +
      <td colspan="2" rowspan="1">počet vrhů</td>
 +
      <td>3 - 5 za rok</td>
 +
      <td>max. 5 za život</td>
 +
    </tr>
 +
    <tr>
 +
      <td colspan="2" rowspan="1">množství mláďat
 +
ve vrhu</td>
 +
      <td>dle kondice matky</td>
 +
      <td>dle početnosti populace</td>
 +
    </tr>
 +
    <tr>
 +
      <td colspan="2" rowspan="1">kolonie</td>
 +
      <td>stovky jedinců</td>
 +
      <td>20 - 60 jedinců</td>
 +
    </tr>
 +
    <tr>
 +
      <td colspan="2" rowspan="1">původ</td>
 +
      <td>Východní Asie</td>
 +
      <td>Jižní Asie</td>
 +
    </tr>
 +
    <tr>
 +
      <td colspan="2" rowspan="1">doba pobytu v
 +
Evropě</td>
 +
      <td></td>
 +
      <td>2 000 - 3 000 let</td>
 +
    </tr>
 +
    <tr>
 +
      <td colspan="2" rowspan="1">oblíbené
 +
stanoviště</td>
 +
      <td>vlhká přízemní nebo podzemní místa</td>
 +
      <td>suchá vyvýšená místa</td>
 +
    </tr>
 +
    <tr>
 +
      <td colspan="2" rowspan="1">výskyt v rámci ČR</td>
 +
      <td>celá republika</td>
 +
      <td>Západní Čechy, okolí Labe, Ohře</td>
 +
    </tr>
 +
    <tr>
 +
      <td colspan="2" rowspan="1">nory</td>
 +
      <td>hrabe</td>
 +
      <td>nehrabe</td>
 +
    </tr>
 +
</table>
 +
 +
 +
zdroj a dalsi info:
 +
[http://potkan.attilien.cz/index.php?mode=udaje/zakladniudaje.html potkan.jinak]
 +
[http://bebecha.wz.cz/prvni.htm Bebecha]

Uvědomte si, že všechny příspěvky do Rozdíly.cz mohou být ostatními uživateli upraveny, pozměněny či odstraněny. Pokud si nepřejete, aby váš text byl nemilosrdně upravován, pak ho do Rozdíly.cz neukládejte.
Uložením příspěvku se zavazujete, že je vaším dílem nebo je zkopírován ze zdrojů, které nejsou chráněny autorským právem (tzv. public domain), podrobnosti najdete na Rozdíly.cz:Autorské právo. Nekopírujte díla chráněná autorským právem bez dovolení!


Storno | Pomoc při editování (otevře se v novém okně)